Proč v koloně nespěchám? Šetřím auto, peněženku i nervy

Ať už se jedná o cesty na dovolenou nebo do práce, asi každý zažil dopravní kolonu na silnici. Většina řidičů se v nich ale chová úplně stejně – kolona se pohne, všichni prudce přidají plyn, dojedou auto před sebou a za pár vteřin zase brzdí a stojí. Pak se celý scénář opakuje. Znovu a znovu.

Za svou dlouholetou řidičskou praxi a následně při provozování autopůjčovny BSCAR.cz jsem si všiml jedné zajímavé věci. Řidiči často řeší spotřebu na dálnici, výkon motoru nebo správné pneumatiky. Přitom jedním z největších „žroutů“ paliva, vedle vysoké rychlosti, je styl jízdy v koloně. Paradoxně můžete jet stejně rychle jako ostatní, dorazit do cíle ve stejný čas, a přitom mít daleko lepší spotřebu paliva, méně opotřebovat brzdy i spojku a být po cestě mnohem klidnější. A právě o tom je tento článek.

Proč vznikají kolony bez nehody?

Možná jste už zažili situaci, kdy několik minut stojíte v koloně, a když se konečně rozjedete, nikde není žádná nehoda, uzavírka ani překážka. Jak je to možné? Důvodem je takzvaná fantomová kolona nebo také akordeonový efekt. (na videu v čase 1:10)

Stačí, aby jeden řidič lehce přibrzdil, řidič za ním zabrzdí o trochu víc a další ještě o kus víc. Po několika desítkách aut vznikne úplné zastavení, přestože se před kolonou vůbec nic nestalo. Čím více řidičů reaguje prudce stylem „plyn–brzda“, tím větší vlna se kolonou šíří. Nejčastěji tento jev pozoruji na víceproudých dálnicích v Itálii, kde řidiči často prudce zrychlují a následně intenzivně brzdí.

Můj způsob jízdy? Jako bych byl připnutý gumou

Když se mě někdo zeptá, jak jezdím v koloně, používám jednoduché přirovnání. Představuji si, že jsem k autu přede mnou připnutý pružnou gumou. Ta se podle situace natahuje a zase smršťuje. Nesnažím se okamžitě dojet každou mezeru. Naopak si nechávám dostatek prostoru, aby auto mohlo jet plynule a nemuselo zastavovat.

Když se kolona zpomalí, nejdříve uberu plyn. Pokud to situace dovolí, nechám auto zpomalovat motorem. V některých případech využiji setrvačnost vozidla a nechám jej plynule dojet bez zbytečného brzdění. Brzdový pedál používám až ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba.

Nedívám se jen na auto přede mnou

Myslím si, že právě tady dělá většina řidičů největší chybu. Nesledují provoz. Sledují pouze zadní nárazník auta před sebou. Já se naopak snažím dívat skrze auto přede mnou. Pozoruji dvě nebo tři auta dopředu a jejich brzdová světla. Jakmile vidím, že se provoz začíná zpomalovat, reaguji s předstihem. Díky tomu většinou nemusím prudce brzdit. Každé šlápnutí na brzdu je zbytečně spálený benzin/nafta zvyšující spotřebu při následném rozjezdu. Nejde o to zdržovat provoz, právě naopak. Cílem je jet tak plynule, aby se za mnou nevytvářela další vlna zbytečného zastavování.

Klidnější hlava za volantem

Má to ještě jednu výhodu, která není na první pohled vidět. Když nejste nalepení na autě před vámi, nejste pod neustálým tlakem. Nemusíte každou sekundu přidávat plyn a zase brzdit. Najednou zjistíte, že plynulá jízda je mnohem klidnější a pohodlnější pro celou posádku.

Proč je u minibusu rozdíl ve spotřebě poznat nejvíce?

V BSCAR.cz půjčujeme především osobní devítimístné minibusy. Právě u větších a těžších vozidel je styl jízdy na spotřebě vidět nejvíce. Auta a obzvláště SUV či elektroauta se dnes hmotností přibližují k 2 000 kg a plně naložený minibus jde přes 3 000 kg. (pořád se však vejde do 3 500 kg a stačí řidičský průkaz skupiny B)

Naši klienti s devítimístnými minibusy běžně dosahují spotřeby mezi 6 až 9 litry na 100 kilometrů. Samozřejmě záleží na obsazení vozidla, profilu trasy, počasí i rychlosti. Ale právě plynulá jízda umí hned vedle rychlosti spotřebu výrazně ovlivnit.

Při cestě z Brna do Splitu v Chorvatsku, která měří přibližně 900 kilometrů, představuje rozdíl mezi spotřebou 6 a 9 litrů na 100 kilometrů přibližně 27 litrů nafty za jednu cestu. Pokud jedete tam i zpět, bavíme se přibližně o 54 litrech nafty. A to už rozhodně není zanedbatelná částka. Samozřejmě významnou roli hraje také rychlost na dálnici.

Naše vozidla mají maximální povolenou rychlost 130 km/h, ale není žádným tajemstvím, že při cestovní rychlosti kolem 100 až 110 km/h bývá spotřeba citelně nižší. Mám opakovaně změřenou o 20% nižší spotřebu oproti 130 km/h, ale záleží na profilu trasy, obsazenosti a provozu. Dojezdový čas se nijak dramaticky nezvýší.

Vyzkoušejte jednoduchý experiment

Až příště pojedete kolonou, zkuste jednu věc. Nesnažte se neustále dojíždět auto před sebou. Nechte si větší odstup a dívejte se dvě nebo tři auta dopředu. Možná zjistíte, že zatímco ostatní několikrát úplně zastaví, vy celou kolonou projedete téměř bez jediného zastavení. A přesto dorazíte do cíle ve stejný čas. Možná budete překvapeni, kolik peněz vám během několika let zůstane v peněžence navíc nejen díky nižší spotřebě. Plynulá jízda totiž není jen o nižší spotřebě paliva, ale déle vydrží brzdy, spojka, převodovka. A v neposlední řadě taky vaše nervy.

Neříkám, že tento styl vyřeší úplně všechny dopravní kolony, ale z vlastní zkušenosti vím, že dokáže zpříjemnit každou cestu a dlouhodobě ušetřit nemalé peníze za palivo i servis. Když bude podobně přemýšlet více řidičů, budou se na našich silnicích tvořit mnohem kratší kolony.

O autorovi

Bohumil Sláma, zakladatel autopůjčovny BSCAR.cz se svými vozy každoročně řeší desítky cest po celé Evropě a dlouhodobě se věnuje tématům ekonomické jízdy, cestování a provozu devítimístných minibusů.